Za poslední dny se toho událo tolik, že anie nevím odkud začít.
Nejdřív jsme si odbyli to dceřino marození a hned vzápětí odjeli na týden na hory.
Vesnička, kde jsme trávili jarní prázdniny je jako z pohádky.
Je v Orlických horách, je maličká a její dominantou je kostel; napůl oblečený, napůl neoblečený omítkou a má skleněnou střechu.
Znáte?
Po návratu nás čekalo překvapení, tatínek zařídil recyklaci psacího stolu v dětském pokoji tak, abychom mohli normálně otvírat okno. Kdysi jsme v Ikee ve výprodeji pořídily dva obrvoské psací stoly za hubičku, ale zub času se na nich už podepsat a zároveň jsme museli nějakým způsobem vyřešit to okno, takže se stoly zmenšily a dostali novou pracovní desku.
Z nouze cnost, ale nakonec to není nejhorší.
A poslední událost je čerstvá. Je to pro mne obrovské překvapení.
Přihlásila jsme se do další dárečkové výměny a byla mi přidělena Jarmilka. Shodou okolností pro mne Jarmilka tvořila i v poslední vánočí výměně.
Moc se těším na dáreček od ní, a protože vím, že ke mně občas chodí, zdravím a moc pozdravuju.
